|

informace
o nemoci | přírodní
léčiva | poradna

Cukrovka
je chronické (vleklé) onemocnění, způsobené neschopností organismu
hospodařit s cukrem (glukózou). Projevuje se zvýšenou hladinou glukózy
v krvi nebo jejími ztrátami močí. Tato porucha však nepostihuje jen
hospodaření s cukry, zasahuje i do hospodaření s ostatními živinami a
ovlivňuje tak celkově přeměnu látek v organismu. Nemocnému může již od
počátku přinášet potíže v podobě neuhasitelné žízně, častějšího močení,
únavy, nevýkonnosti, úbytku tělesné hmotnosti a k nim se mohou
přidružovat i jiné příznaky či komplikace (např. svědění kůže, sklon k
zánětům apod.). Jindy mohou být potíže minimální, což vede k
podceňování nemoci a důsledky pak mohou být záludnější.
Čím
je cukrovka způsobena?
Příčina, kdy vznikne cukrovka, je
nedostatek
inz ulínu, látky, která se normálně
tvoří ve slinivce břišní. Jeho
absolutní nedostatek, způsobený tím, že se ve slinivce přestal
vytvářet, je příznačný jako cukrovka
1. typu. Naproti tomu relativní nedostatek inzulínu, charakteristický
jako cukrovka 2.
typu, je vyvolán poruchou jeho uvolňování ze slinivky nebo jeho
sníženou účinností. Podle typu poruchy volí lékař léčbu cukrovky: vždy
je to dieta a změna životosprávy a dále případně buď tablety nebo
inzulín. U nás má většina nemocných cukrovku 2. typu, a proto především
jim je věnováno těchto několik řádků, i když jsou obecně platné pro
všechny diabetiky.
Cukrovka a
život s ní
Prvním a základním předpokladem úspěšné léčby je podrobné poznání
nemoci. Snažte se získat co nejvíc informací, využívejte návštěvy u
lékaře k otázkám o problémech, které Vám nejsou jasné. Přistupujte ke
svému onemocnění aktivně, jen tak dosáhnete nejlepších výsledků.
Pamatujte, že cukrovka
a její správná léčba vyžaduje pravidelnost a řád v každodenním životě.
Osvojení si správných návyků se musí stát pro Vás samozřejmostí. Váš
odpovědný přístup k cukrovce se projeví nejen drobnými momentálními
výsledky, ale především Vám může prospět v ochraně před pozdními
komplikacemi, jako je selhání ledvin, oslepnutí, ischemická choroba
srdeční, mozkové příhody či amputace končetin. Pamatujte, že základními
součástmi léčby Vaší cukrovky je dodržování dietních opatření a
dostatek pohybu.
Cukrovka a
dietní opatření
Přes pokroky v léčbě inzulínem a tabletami je úprava jídelníčku
základním opatřením u všech nemocných trpících cukrovkou. Přitom se
však přístupy k dietě musí lišit u nemocných diabetem l. a 2. typu.
Cukry jsou vedle bílkovin a tuků základní živinou, kterou člověk denně
přijímá v potravě. Různé potraviny totiž mají různý obsah cukru, na což
by měl každý diabetik pamatovat, a při jejich výběru přepočítávat
množství cukru, neboť jej může přijmout jen v omezené dávce. Proto
existují tabulky s přehledem obsahu sacharidů v jednotlivých
potravinách. Diabetik může používat jídelníček, v němž je přímo uvedeno
množství potravin v gramech tak, aby dodržel předepsanou dávku živin,
nebo může využívat tzv. výměnné jednotky, to znamená zaměňovat mezi
sebou potraviny, jejichž obsah cukru přesně zná.
Cukrovka
1. typu není většinou spojena s obezitou či nadváhou. Základním
léčebným principem je dát do souladu množství cukrů (sacharidů) v
dietě, dávky inzulínu a tělesnou aktivitu. V současné době je většina
nemocných tímto typem cukrovky léčena systémem několika dávek inzulínu
denně, který je jim před každým větším jídlem (a na noc) podán
injekčně. To umožňuje přesně stanovit takovou dávku inzulínu, která
zabezpečí předání vstřebané glukózy do buněk. Jídelníček nemocných 1.
typem cukrovky se v zásadě příliš neliší od jídelníčku zdravých lidí,
musí však být rozložen na větší počet jídel, zpravidla 5 - 6. Pomocí
výměnných jednotek si může diabetik snadno propočítat například
množství různých příloh (brambor, knedlíků, rýže, těstovin nebo
pečiva). Podobně je možno porovnávat obsah cukrů v jednotlivých druzích
ovoce a v řadě dalších, zpravidla průmyslově vyráběných potravinářských
výrobcích. Dřívější přísný zákaz cukrů se již nevyžaduje, přesto však
se nedoporučuje překračovat dávku 30 gramů cukru denně. V takovém
případě je nutné tuto dávku odečíst od doporučené denní dávky cukrů.
Pro nemocné cukrovkou 1. typu nejsou vhodné některé potravinářské
výrobky slazené či konzervované sacharózou - jedná se zejména o
kompoty, marmelády a cukrovinky.
Cukrovka
2. typu a její vznik je v naprosté většině případů vyvolán obezitou.
Obezita ve spojení s diabetem, vysokým krevním tlakem a zvýšenou
hladinou tuků v krvi představuje základní riziko po pacienta: riziko
předčasného onemocnění či úmrtí na srdeční infarkt, mozkovou cévní
příhodu nebo ischemickou chorobu dolních končetin. Základním léčebným
opatřením v tomto případě je snížení tělesné hmotnosti. Při dostatečně
velkém snížení hmotnosti často ustoupí příznaky cukrovky, poklesne
hladina krevního cukru, hodnota krevního tlaku a v neposlední řadě také
hodnota krevních tuků, včetně hodnoty cholesterolu. Proto je kladen u
nemocných 2. typem cukrovky takový důraz na dietu.
Základem diety je snížení energetické
hodnoty stravy, aby se docílilo poklesu hmotnosti. To často znamená
konzumovat denně méně než 1800 kcal (Kcal je zkratka pro kilokalorie,
což je měrná jednotka energie, dnes nahrazovaná jednotkou kilojoul,
zkratka kJ, kdy 1 kcal = 4,18 kJ.) Ve stravě je třeba omezit cukry a
tuky, naopak značný by měl být přísun vlákniny, zejména ve formě
zeleniny. Její spotřeba nemusí být téměř omezována. Vhodné je též
ovoce, ale jeho množství se musí vzhledem k obsahu cukru propočítávat.
Protože dieta nemá obsahovat mnoho tuku, podstatná část masa by měla
pocházet z ryb a drůbeže. Nevhodný je mléčný tuk ve formě šlehačky,
tučných sýrů a dalších mléčných produktů, vysoký obsah tuku je rovněž v
uzeninách.
Ani množství bílkovin v potravě nemá být
příliš vysoké, protože by zatěžovalo činnost ledvin, a to by mohlo
vyvolat vznik vyššího krevního tlaku nebo postižení ledvin specifickými
diabetickými změnami. Pro současnou diabetickou dietu je doporučené
množství bílkovin stanoveno na 0,9 - 1,0 gram na kg tělesné hmotnosti a
den. Pokud diabetik konzumuje tzv. diabetické (dia-) potraviny, měl by
vědět, že v zásadě jsou slazeny dvěma typy sladidel. Prvním typem jsou
sladidla neenergetická (sacharin, aspartam, acesulfam). Tato sladidla
jsou výhodná, protože potravinářské výrobky z nich vyrobené mají nižší
obsah energie (jedná se zejména o limonády, marmelády atd.). Sladidla
obsahující fruktózu či jiné sacharidy však mají stejný obsah energie v
1 gramu jako řepný cukr (sacharóza) nebo glukóza. Výrobky takto
slazené, označené jako diapotraviny mohou snadno vzbudit ve
spotřebiteli přesvědčení, že je lze konzumovat bez omezení. Pravý opak
je pravdou, a proto jejich používání nedoporučujeme, a pokud už jsou
konzumovány, tak tedy pouze v rámci přesného dietního plánu se
započítáním veškeré energie v nich obsažené.
Diabetická dieta je prostředek nejen
léčebný, ale i preventivní. Vědomí všech souvislostí mezi dietou a
nemocí má patřit mezi základní znalosti každého diabetika.
Články o cukrovce:
Cukrovka
Cukrovka - smrtící iluze
o této chorobě
Cukrovka
2
|